To bylo ještě v prvním ročníku na Omské, kdy jsme chodili do chemického kroužku a seznamovali se se zajímavými chemickými reakcemi.Jednou jsme vyráběli kyselinu máselnou (to je v podstatě to, co pachově ozvláštňuje silážní jámy).Netrpělivé mládí nevědělo, že organické reakce vyžadují určitý reakční čas a tak když se po smíchání nic nedělo, žádný odér, tak jsme zklamaně nalili reakční směs do kalamářů v prvních řadách třídy.
Přes noc příroda učinila žádané a druhý den naše třída připomínala zemědělský dvůr. Kantoři i humanitně založení spolužáci se pídili po zdroji toho strašného zápachu. Posléze byl odhalen (spolu s pachateli) a odstraněn.
Také rád vzpomínám, jak jsme po jedné bromaci celí načichlí s Jardou Prchlíkem zaskočili do pekařství na Kubáni, že si koupíme rohlíky, ale byli jsme nekompromisně z obchodu vykázani. "Koukejte zmizet, tady se nakládá s potravinami"!
29.5.2013