V prvním ročníku se prof. Zumrovi, kterému jsme familierně říkali Frantík,
podařilo přes známého ze studií zorganizovat dubnovou brigádu v Krkonoších.
Bydleli jsme tehdy na Pomezních boudách a rozděleni na skupiny vedené dominantnějšími
spolužáky sázeli sazeničky stromků. Bylo z toho samozřejmě soutěžení, kdo víc.
Pohříchu i s pokusy sem tam pár sazenic zakopat. Naštěstí se v zárodku potlačily
a pak už to bylo o fair play.
Frantíkův spolužák měl na Pomezkách vilku a krásného loveckého psa. Na závěr
byla samozřejmě kanadská noc, kdy komando kluků přepadlo holčičí ubytovny v hotelu Družba a snažilo se
je tam zamknout nebo jinak škodit. To bylo sice celkem úspěšné, ale nepočítalo
s paralelním přepadem dívek, které nám rozvěsily naše propriety už ani nevím kde všude.
No zkrátka jsme si nádherně užili a byli za tu brigádu vděčni.
Zalíbila se nám natolik, že si ji část třídy, kluci i holky, zopakovali v létě o prázdninách.
Tentokrát jsme bydleli v Malé Úpě, snad na chatě Rusalka. Prořezávali jsme husté stromky a vyžínali co bylo nadbytečné. Užili jsme si také spousty legrace. Tenkrát byly Krkonoše ještě čisté a ne zas tak přelidněné,
proto jsme si mohli dovolit pít vodu z průzračných horských potůčků a bystřin. V pohodě, až jednou
většina prořezávačů dostala průjem. Divili jsme se, ale jen do té doby dokud jsme se neprořezali svahem nahoru, kde byla horská louka se stádem krav. A náše bystřinka se ladně klikatila mezi pasoucími se kravami.
Poznámky Vaška Slavíčka:
1) Měli jsme, nevím jak povstala, hru na postavy tří mušketýrů. Pokud si pamatujií, tak jsem pro své církevní příslušenství, nebo možná pro vlastnosti :-(
dostal přízvisko proradný Rochefort. Athosem byl Honza Bauer, d'Artagnan Béďa Souček, Aramis Jožka a Portos Vráťa. Dámy též. Jiřka byla královna Anna ...Jarmila byla Constance?
2) Jeden den byl pro našeho milého Františka značně obtížný. Spíš jedna noc. Kamarádi lesáci jsou otrlí a vzali jej do party.
Byl dopraven ráno v značně vodorovném stavu. Měli jsme na Rusálce pré. :-)
3) Miloval jsem prořezávání smrkových dvojáků na povodí Lvího potoka. Dopracoval jsem se původu názvu velmi za dlouho. Na povodí byly doly na drahé kovy, spíše olovo a stříbro,
než zlato. U šachet byla správní budova, která měla na průčelí dva lvy. Od toho se přenesl název na potok. Z potoka jsme pili, a pak byl problém, popsaný
Vráťou jako důsledek pastvy krav na horním toku. Nikoliv. Dodatečně jsem zjistil, že potok je mírně radioaktivní s dlůsledky projímavými.
Budova byla zničena po válce, spolu s ordnerskou hospodou u potoka. Zbyly jen základy, bylo to vypáleno. Vchod do šachet existuje, ale je zabezpečen proti vstupu.
Zdrojem informací je časopis Krkonoše, který jsem jeden čas docela fanaticky četl.
4) Doufám, že vzpomínáte také na výlet na Sněžku jižní cestou od Lvího potoka, dále morénou
přes místo kde havarovalo vojenské Aero těsně po válce. Dnes první zóna národního parku, zcela nedostupné bez sankcí.
5) Smutné je, že lesy námi sázené a pěstěné byly zcela devastovány sírou z polské elektrárny. Desítky let jsem nemohl do Malé Úpy.
Stačilo mi vidět to z Liščí Hory a brečel jsem dva dny. Možná už je lépe, ale ještě jsem nenašel odvahu se tam podívat.
6) Pamatujete též na bernardýny na Pomezkách na Hořci? Byli snad kuchaře a měli štěňata, nádhera.
7) Ze silvestra na Malé Úpě si pamatuji jen jak jsem zahučel na lyžích do potoka :-) To byl závěr půlnoční jízdy bez osvětlení.
Náramně jsem se chechtal, když jsem tam zahučel :-) Pokud si vzpomínám, tak jsem nebyl sám.
Doplněno 30.5.2016 Obohaceníní o další příhody vítáno...